Campeche (čti „kampeče“) je hlavní město stejnojmenného státu ležícího na pobřeží. V koloniálních dobách bylo používáno Španěly jako přístav. Dodnes si centrum zachovalo podobu z 16. století a je chráněné UNESCO.
Do Campeche (více info na wikipedia.org) jsme se vydali z Mérida. Cesta trvá zhruba dvě až dvě a půl hodiny. Přijedete na terminál ADO. Ten je v tomto případě bohužel vzdálen asi čtyři až pět kilometrů od centra Campeche. Což se dá řešit poměrně elegantně a to taxíkem. Taxík v Mexiku není obecně tak drahá záležitost. Těch pět kilometrů do hotelu z autobusového nádraží bylo nejdříve za 40 pesos, pak když už jsme jezdili po městě tak taxa klesla na 35 pesos. Jistě, v centru je v pochozí vzdálenosti téměř vše, ale někdy se to hodí, zejména obtěžkáni několika zavazadly ve vlhkém dusnu využít této možnosti. V Campeche jsme to udělali hned několikrát.
Centrum Campeche se rozkládá za vysokými hradbami starého města a největší ruch je pochopitelně okolo centrálního náměstí, kde najdete pěkné místo, kde si odpočinout a v prvním patře pěknou a čistou restauraci s výhledem právě jaký měl španělský konquistador v dobách minulých. Na náměstí je nádherná katedrála. Po setmění se část některých budov rozsvítí. Zejména pak již zmíněná katedrála. Bohužel globalizace dorazila už i do Campeche a na náměstí najdete malé výdejní místo McDonalds se zmrzlinou a jeden blok opodál Burger King. To je smutná realita, kterou s železnou pravidelností zažíváme v každém městě.
Campeche nás opravdu nadchlo. Cítili jsme se zde mnohem lépe než v Mérida. A nyní, když sedím v Palenque v hotelovém pokoji a mám už zkušenost s lidmi i z Palenque, musím říct, že Mexičané jsou opravdu příjemní a přátelští lidé. Míra přátelskosti se kupodivu směrem do vnitrozemí zvětšuje.
Kamenem úrazu je naše neznalost španělštiny. Oni by si strašně chtěli povídat – španělsky. My také – anglicky. Nyní v Palenque zatím jediný, kdo uměl několik slov anglicky byla slečna na přepážce ADO v autobusovém nádraží. Lámaně napůl anglicky a španělsky jsme dali dohromady vše co bylo třeba. Překvapilo nás ovšem, že třeba personál v hotelích neumí prakticky vůbec anglicky. Naprosto chápeme, že paní v samoobsluze na okraji Mérida nebude umět mrskat kondicionály v angličtině, ale na recepci v hotelu se dá očekávat, že se cizinci budou ubytovávat častěji než příslušníci stejného národa nebo ti co umí španělsky. Ačkoliv je pravda, což nám došlo až v Kanadě a Mexiku, že Mexičani i Kanaďani mohou být turisté ve své vlastní zemi. V ČR jsme to tolik nevnímali. Prostě jedete na výlet do Ostravy a hotovo. Tady Mexičané ze severu poulí oči stejně jako my.
Návštěvu Campeche vám doporučujeme, centrum je moc pěkné. Ideální na toulání se s foťákem, ale i bez něj. Teď už vás nebudeme rušit od galerie fotografií níže. :)
Odpovědět