V pondělí 21. ledna 2014 byl náš poslední den ve Vancouveru. Zabalili jsme si saky paky a vydali se za naší odměnou v Mexiku.
Rozhodovali jsme se mezi Rockies (Skaliské hory), Mexikem a Havají. Havaj padla jako první a Rockies jako druhé vzhledem k tomu, že nám končí někdy na konci února víza, a tak je v Kanadě dost zima. A to se špatně cestuje. Proto jsme zvolili cestu do Mexika.
Pojedeme 21 dnů okolo Yukatánského poloostrova. Začneme v Cancúnu – pak Mérida – Campeche – Palenque – Tulum – možná Playa del Carmen a zpět do Cancún na odlet. S tím, že většina měst nám bude sloužit jako dobrá základna pro další expedice :) na mayské ruiny.
Let jsme si tedy koupili přes noc. Což tedy vyústilo v to, že za posledních 36 hodin jsme spali zatím dvě hodinky takže ani dnes v Cancúnu nebyla síla nějak extra fotit. Dnes to bude zejména telegraficky. Nicméně zažili jsme super let vrtulovým letounem do Seattlu, pak nekonečnej let do Minneapolis a odsud přímo do Cancún.
Po jedenácti měsících ve Vancouveru si prostě zvyknete vídat určité věci. Takže vstup do Mexika byla zase úplně jiná zkušenost. Lidé jsou zatím více autentičtí. Imigrační oficír na mexické a americké straně – to bylo jako den a noc. Americký si moc povídat nechtěl a jen mi skenoval prsty a oči a furt se vyptával. Zato mexický hned roztál díky mému lámanému španělskému projevu. Ale dokázal jsem zareagovat a to je hlavní. Fakt krutou zkouškou ohněm projde člověk hned na dveřmi letiště. Trilion cedulí s nabídkami shuttle busů, taxi, odvozů, autobusů a kdejakých dalších možností jak se dostat někam třeba do Cancunu nebo Playa del Carmen. My jsme hezky po česku už po internetu vyčíhli ADO bus, který doporučují všechny průvodce v knihkupectví a jeli jsme tak za 124 pesos klimatizovaným busíkem lokální společnosti do centra Cancúnu.
Tam jsme se ubytovali v apartmánu, odkud píšeme tenhle článek. :) Zítra brzo ráno razíme do Méridy, odkud už začneme sázet první fotografie z města a památek. Juch.
Jdeme dopít pivínko a hurá na kutě.
Odpovědět