Ahoj, tak jsme se konečně přestěhovali. Začali jsme se stěhováním věcí asi tak v osm ráno. Naskládali jsme svých pár švestek do baťůžku a odvezli jsme je do novýho apartmánu.
Následovala asi ta největší haluz, co si se stěhováním pamatuju. A že jsem se už párkrát stěhoval. Jeli jsme pro matraci, kterou jsme zadara našli na internetu od nějakejch korejců. Matraci (asi 160 na 200 cm) jsme nejdřív chtěli nést s kámošem Masashim v ruce celou cestu, ale asi po pěti minutách jsme zjistili, že to není úplně jednoduchý. Po zevrubném zvážení všech alternativ jsme se vydali na první autobusovou zastávku. Inu za zeptání nic nedáš. Pan řidič byl moc ochotný, Katky úsměv byl naprosto brilantní. Ale když viděl jakou matraci myslíme, tak si to fakt rychle rozmyslel. :))
Tak jsme ještě jednou diskutovali možnosti. Jako nejjednodušší se jevilo opřít matraci o sloup a přišpendlit na ní A4 s nápisem „for free“. Pak Katka jen tak ze zoufalství mávla na nějakýho řidiče mega-dodávky a když nás viděl, začal se nám tlemit. Najednou zastavil u krajnice a začal couvat. Začalo nám docházet, že se rodí plán „C“.
Z dodávky vyskočil asi metr sedmdesát vysoký Jamajčan Hugh a strašně se smál, co to jakože děláme s tou matrací.Tak jsme mu řekli, že jí stěhujeme na Nanaimo street a on kde jakože máme auto. Tak jsme mu řekli, že auto nemáme. A na to se začal strašně chlámat a křičet, že jsme nejbláznivější lidi co tenhle týden potkal. A že nám tam tu matračku hodí a že s ním někdo musí jet jeho dodávkou, abychom jí zase vyložili.
Tak jsem nasednul do trucku s Hughem a vyrazili jsme k našemu apartmánu. Hugh byl fakt zajímavej chlapík a furt mi opakoval tu samou otázku, jestli jsou všichni Evropani stejně šílení jako my. Ze srandy jsem mu řekl, že jo:). Tak řekl že musí jet někdy do Prahy. :D Nakonec z něj vypadlo, že vlastní menší pekárnu a tak jsme od něj dostali ještě čtyři balíky chleba. Lidi ve Vancouveru jsou fakt nápomocní, protože vědí, že to není easy.
Takže po neskutečný jízdě s matračkou na bližší lokaci od apartmánu jsme jí museli ještě donést asi kilák přímo do bytu. No posuďte sami, zase jsme byli za atrakci:)
Po matraci jsme šli ještě do IKEA čti ajkíííja :))) pro nějaký kraviny na vaření, spaní a tak. Večer ještě ke kámošce pro talíře a hrnky zadara.
Každopádně jsme už trošku vyšperkovali náš nový apartmán a vy se na něj můžete podívat. Majitelé jsou překvapivě z Vietnamu a jsou fakt milí. Jenom mě baví, že po desítkách let co jsou v Kanadě umíme anglicky líp my než oni.
Hehe, no byla to fuška ale dali jsme to. :D díky díky… taky se nám líbí … :)
„sehnali jsme na netu zadáčo matrac od korejců“ :-D vy se fakt neztratíte!
nový bydlení vypadá moc hezky!